Na hradeckém Lesním hřbitově se ve dnech osvobození naší vlasti v květnu 1945 sejde veřejnost u památníku a hrobů čtyř rudoarmějců, obětí válečného utrpení, kteří zemřeli v hradecké nemocnici: Rudolf Reiter z Užhorodu (26 let), přišel z koncentráku, truhlář Tomáš Lenšovský - 38 let. Oba zemřeli v květnu 1945 na skvrnitý tyfus. Dále je tu pohřben Miloš Mermelstein z Gorontu u Mukačeva (18 let), přišel nemocný z koncentráku. Pohřben je zde také V. N. Zikov (41 let) z Mižudinska. Mimo tyto hroby leží další dva rudoarmějci v oddělení Gb4 hrob 34, Jiří Guvinský (33 let) - vězeň z Varšavy a neznámý Jihoslovan, hrob č. 31.

Společně můžeme oslavit svátek práce a podpořit jeho setrvání mezi státními svátky.
Na besedě s Leo Luzarem o perspektivě míru v restauraci U Švagerků - 1. května od 10 h. Občerstvení připraveno.

Přijďte si připomenout květnové dny osvobození naší vlasti před 78 lety,
k památníkům v Hradci Králové - Lesní hřbitov 8. 5. od 13.30, pouchovský vojenský hřbitov (52 pohřbených), památník na hřbitově v Kuklenách (6).
I na dalších místech v okrese si výročí připomenou - v Novém Bydžově a v Chlumci nad Cidlinou (6).
Další památníky a hroby jsou (pokud přežily) v obcích:

Bez obalu 17/2023
Vážení čtenáři, milé čtenářky!
Tento týden bych se ráda zaměřila na hospodaření vládní koalice s veřejnými financemi. Právě jejich řádná správa totiž byla jedním z hlavních témat SPOLU před sněmovními volbami, když Markéta Pekarová Adamová slibovala snížení nákladů na provoz Sněmovny o 40 milionů. Realita? Náklady Sněmovny pod vedením Pekarové Adamové za loňský rok o 141 milionů korun vzrostly. Jak je to možné? Na vině jsou mimo jiné zahraniční cesty poslanců. Na tom by samo o sobě nebylo co kritizovat, kdyby šlo o nutné cesty s jasným cílem. Přesně takové ale cesty současných poslanců nejsou. Naopak. Mnohdy jde o cesty s na první pohled abnormálně vysokými výdaji, u kterých vůbec není zřejmé proč stály tolik a dokonce z nich ani neexistuje žádná zpráva o tom, co přesně na nich poslanci dělali a jaký tím naší zemi vznikl užitek. Vezměme si třeba náklady na čtyřčlennou delegaci poslanců ODS, KDU-ČSL a ANO na prosincové transatlantické fórum NATO ve Washingtonu. Týden v Americe vyšel čtveřici poslanců téměř na milion, o jejich práci ve Washingtonu už se ale z veřejných zdrojů nic nedozvíte. Další zarážející položkou je 75 tisíc za čtyři dny lidoveckého poslance a uvolněného starosty jihomoravských Bučovic Jiřího Horáka v Gruzii na zasedání podvýboru pro budoucnost obranných a bezpečnostních schopností parlamentního shromáždění NATO. Mimochodem v TOP desítce poslanců s nejvyššími finančními nároky na zahraniční cesty je 7 vládních poslanců. Úplně nejvíce stál daňové poplatníky poslanec KDU-ČSL Ondřej Benešík, který v loňském roce procestoval závratných 805 tisíc. První desítku uzavírá opět lidovec – již zmiňovaný Jiří Horák, který stál daňové poplatníky „jen“ něco přes 483 tisíc korun. Ale zpět k cestovce, pardon k zahraničním cestám Poslanecké sněmovny.

Vážení čtenáři, milé čtenářky,

všechny Velikonocích moc zdravím, doufám, že jste si během svátků jara odpočali, případně se potkali se svými blízkými! Jsem ráda, že se i dnes čtete Bez obalu! Letos už popatnácté…

Silně rezonujícím tématem poslední doby se stalo především rušení poboček České pošty ve městech. Už nyní se asi nikomu z nás občas nevyhnulo nepříjemné čekání ve frontě při čekání na poště. Místo toho, aby se situace zlepšila, budeme přitom od července, kdy Ministerstvo vnitra vedené Vítem Rakušanem plánuje zrušit 300 poboček České pošty a propustit tisíce lidí, čekat ještě mnohem déle. A v mnoha případech to také budeme mít na poštu dál. Pojďme se podívat na několik čísel k tomu, jak moc se v některých městech zvedne počet obyvatel na jednu poštu.

Vážení čtenáři, už máme za sebou 10. týden tohoto roku a já zjišťuji, že každý týden vláda zachází dál a dál.

Tento týden například ukázala vztyčený prostředníček seniorům, invalidům a zdravotně postiženým i sirotkům. Těch všech se totiž týkala a týká valorizace důchodů. Celkem skoro 3 miliony občanů. Vláda P. Fialy má enormní zájem na tom, aby kvůli inflační doložce nezaplatila důchodcům náhodou k důchodu něco navíc. Lépe řečeno, díru v rozpočtu, kterou si ODS sama způsobila tím, že snížila zdanění a nechce řešit nízké a nerovné zdanění OSVČ, se snaží zalepit na úkor těch nejslabších, kteří se mohou nejhůř bránit. Koneckonců do voleb daleko, že?