Spor o post ministra zahraničí

milan spas 06 wSpor o kandidáta na ministra zahraničí zřejmě nabývá na obrátkách. Jan Lipavský, člen vedení Pirátů, donedávna jejich »expert na zahraniční politiku« v Poslanecké sněmovně, znovu však nezvolený, koalici stojí za to, aby se zřejmě dostala do sporu s prezidentem. Znovu se ukazuje, jak ošidné je, jít do spolku s Piráty, kteří mají odborníky údajně na všechno, a pak se ukáže, že vlastně to je jinak.

Kdo je to Jan Lipavský? Třicetišestiletý absolvent bakalářského studia na Fakultě sociálních věd UK, který ještě v průběhu studování stihl dva semestry si odposlouchat v rámci studijního programu Erasmus ve Velké Británii.

Nebyl zřejmě moc postradatelným pracovníkem, protože v krátké době po sobě přecházel z jedné společnosti do druhé. Přesto se prý vypracoval na analytika a manažera projektů informačních technologií v bankovnictví. Vyzná se v obchodování na burze, trochu i v marketinku. Takže sečteme-li všechno, nikde dlouho nevydržel a zkušenosti má minimální. Pro ministra zahraničí vskutku »vysoká kvalifikace«.


Zajímavé jsou i jeho názory. Ještě není ministrem a už zpochybňuje jmenování současného ministra zdravotnictví za velvyslance ve Finsku, přičemž Adam Vojtěch má nepoměrně větší vzdělání a více zkušeností i v zahraniční oblasti. Lipavský získával ostruhy až v Poslanecké sněmovně, kde z nedostatku pirátských odborníků zasedal v různých výborech, komisích a podkomisích. A to je skoro málo. Kdyby však bylo jenom to. Stojí za to si připomenout, že mnohé názory Jana Lipavského jen těžko svědčí o samostatnosti myšlení pana kandidáta. A hlásných trub cizí mocnosti jsme tu už měli dost. Zopakujme si některé z těchto názorů, které lze volně nalézt na internetu. Je stoupencem rozhodnutí o uznání samostatnosti Kosova, odsoudil »český rasismus« vůči cikánům a muslimům – prý i proti černochům a Vietnamcům. Podpořil naše nasazení v Afghánistánu a v Iráku. Vyzval českou vládu, aby po Číně žádala náhradu škod, které vznikly v důsledku pandemie COVID-19, protože podle něj Čína v čele s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem nese značný podíl viny na masovém rozšíření této nemoci do všech částí světa. Prosazoval vyřazení ruských a čínských firem z tendru na dostavbu jaderných elektráren Dukovany a Temelín. Požaduje tvrdší postup proti Rusku a Číně, a pokud jde o Rusko, tak ho pokládá za hrozbu pro Českou republiku. Naproti tomu chce dále rozvíjet naše partnerství s Tchaj-wanem. Je také zastáncem přednosti eurounijního práva nad národním, a proto kritizuje polský přístup k posledním rozhodnutím jejich Ústavního soudu.

Miloše Zemana ovšem jistě dráždí také jeho stanovisko k přesunu české ambasády do Jeruzaléma. Mohlo by ho však uspokojit prohlášení Lipavského, že s Izraelem chce »posílit tradiční strategické partnerství«.

Pokud tedy Jan Lipavský, nehledě na jeho minimální zkušenosti a znalosti, bude jmenován ministrem, je konec s posledními zbytky naší samostatné zahraniční politiky, a ač Fialu »nemusím«, musím ho politovat.

Milan ŠPÁS
Zdroj: Haló noviny,  23. 11. 21
skola2 72 x