Diktatury prý mohly dělat, co chtěly

milan spas 06 wPřed několika dny nám v jedné reportáži Česká televize představila rekreační komplex na Rujáně, který nechala vybudovat vláda NDR pro rekreaci pracujících. Po německém sjednocení začal upadat. Nebyli rekreanti, nebyl zájem o rekreaci pracujících. Nepřipomíná vám to něco? Také u nás skončila rekreace ROH a hotely, které odborářům patřily, se rychle zprivatizovaly a nesou majitelům-privatizátorům nemalé peníze. Ale o tom snad jindy.

Hotelový komplex na Rujáně se až nyní zase pokouší znovu zmátořit. Přišli sem totiž nějací podnikatelé a snad domům zase vtisknou nějaký účel. Při té příležitosti vyslovil televizní reportér zajímavou myšlenku. Prý »diktatury«, a měl na mysli socialistickou éru NDR a dolistopadové Československo, »mají společné to, že mohly stavět kde a kdy chtěly«. Nevím, kde k tomu přišel, s charakteristikou socialistického Československa to nemá nic společného. Za socialismu totiž také platila určitá pravidla pro výstavbu. Nemohl si, alespoň v posledních letech před listopadem, kdokoli postavit kdekoli cokoli. Ta pravidla byla přísná. Je pravdou, že investory byly především státní či komunální společnosti, ale že by bylo jednodušší postavit hotelový komplex pro dva tisíce lidí (viz ta Rujána), než je tomu dnes, je nesmysl. Pravdou je, že většina půdy, na níž se stavělo, patřila státu, obcím nebo družstvům, ale pamatuji také, že byl přísný zákaz stavět na úrodné půdě. Pokud to bylo nutné, při stavbě dálnic či jiných staveb sloužících společnosti, musely to projednat příslušné orgány a dokonce v řadě případů i nejvyšší orgány.
Pokud jde o dnešek, je tomu jinak. Za rozpínajícího se kapitálu majitelé těch nejlepších polností, ne stát nebo obce, prostě prodají půdu nějakému řetězci, který tak či onak získá povolení ke stavbě, dejme tomu velkoskladu nebo velkoprodejny. Nejlepší půda je odvezena, pozemek, který by uživil řadu rodin, je zlikvidován. Že to tak není? Stačí po silnici či dálnici dojet do blízkosti našich měst a jen se dívat, jak tady stojí nově postavené krabice skladů těch nejznámějších firem Evropy a vůbec nemusíte něco hledat na katastru. Ostatně snad právě proto byl ztížen přístup ke katastrálním informacím.

A odvolání? Co mohou dělat lidé, kteří s postavením či zbouráním nějaké stavby nesouhlasí? Jen podepsat petici a předat ji s podpisy příslušnému úřadu. Výsledek? Majitel má přece právo využít pozemek podle svých potřeb bez ohledu na to, co chtějí lidé. Je éra kapitalismu, proto více práv má majitel, než veřejnost. Proto byl zbořen, ač odborníci a lidé v peticích se vyjadřovali proti, pražský Transgas, proto byl zlikvidován hotel Praha, proto dnes petice proti zbourání brutalistního domu u Nuselského mostu, o níž píše časopis Náš region, nemá zřejmě naději na úspěch a dům na záchranu. I proto, pokud jde o úbytek úrodné půdy, nemáme naději a namísto potravinové soběstačnosti budeme závislí na dovozu.

Milan ŠPÁS

Haló noviny: 29. 10. 2021
skola2 111 x